Umění postavy

Neexistuje žádný dobrý příběh bez dobré postavy. Jenže jak vytvořit takové postavy, které by byly schopné vtáhnout čtenáře či diváka do jejích dobrodružství a zároveň v nich vzbudit takové emoce, které budou natolik silné, že zůstanou vštípené do jejich pamětí? Od této knihy nečekejte odpověď založenou na pravidlech nebo předpisech, ale ani na radách nebo analýzách postav, jež byly úspěšně stvořeny jinými spisovateli. Ne, tak trochu sokratická odpověď od Egriho je jednoduchá: pozorovat sebe sama tak, abychom se pochopili a dokázali popisovat ostatní. A toto především nakonec způsobuje to, že si všímáme, nakolik si všichni protiřečí a jak jsou neustále a velmi často nevědomky přelétaví. Jedním slovem: složití. A od této počáteční domněnky kniha přechází od představení problému k jeho konfrontaci jakýmsi didaktickým způsobem – totiž k protimluvu jako takovému, který patří k nejplodnějším úkazům lidské osobitosti, přičemž čerpá z možných příkladů v užití vypravěčského jazykového talentu pro čtenáře, spisovatele, dramaturgy a scénáristy.

Lajos Egri (1888-1967) je poněkud pozapomenutý maďarský spisovatel a divadelní režisér, který emigroval v r. 1906 do amerického New Yorku, kde se zprvu živil nejrůznějšími profesemi. Poté na základě svého bádání vedl již za jeho života poměrně úspěšné kurzy kreativního psaní na amerických univerzitách, přestože jeho hry se dnes v podstatě nehrají. Kniha „Umění postavy“ volně navazuje na jeho nejvýznamnější dílo „Umění dramatického psaní“, které do češtiny přeložilo a vydalo rovněž nakladatelství Quadrom v r. 2013.